Uvažovala som, prečo tak veľmi chce český prezident Petr Pavel na summit NATO do Ankary. V jednej diskusii na to upozornili, že vraj sa bude jednať o 70 miliard EUR. Možno chce byť pri tom vyjednávaní…..
Našla som tento nižšie pripojený článok v originále, kde sa spomína táto téma.
https://www.politico.eu/article/nato-allies-weigh-new-e70b-military-aid-pledge-for-ukraine/
Citujem z článku:
Spojenci NATO zvažují nový příslib vojenské pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur
Spojenci v současné době diskutují o novém finančním cíli, který by měl být oznámen v rámci summitu NATO v Ankaře příští měsíc.
BRUSEL – Země NATO zvažují nový závazek vojenského financování pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur, který by měl být představen na summitu aliance v Ankaře příští měsíc. Uvedli to pro server POLITICO čtyři diplomaté z NATO.
Tento návrh – s nímž minulý měsíc přišlo Německo – by zahrnoval nový mechanismus pro zvýšení transparentnosti financování Ukrajiny, uvedli diplomaté. K tomuto kroku dochází v době, kdy si některé země stěžují, že nesou nepřiměřeně vysoké náklady na podporu Kyjeva.
„Klíčové je získat od Ankary pevný závazek, že bude pokračovat v klíčové podpoře Ukrajiny na udržitelném a spravedlivějším základě,“ dodal pátý vysoce postavený diplomat NATO.
Spojenci se snaží posílit podporu Ukrajiny i více než čtyři roky po zahájení rozsáhlé ruské invaze. Debata nabrala na naléhavosti, jelikož podle mnoha odborníků začíná Kyjev naklánět misky vah ve válce na svou stranu.
Za prezidenta Donalda Trumpa USA zastavily téměř veškerou novou vojenskou pomoc Ukrajině a Kyjevu prodávají pouze zbraně financované ostatními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu po boku generálního tajemníka NATO Marka Rutteho vyzval Evropu k dodání většího množství klíčových střel systému Patriot, které slouží k ničení ruských balistických raket. Argumentoval tím, že dodávky váznou kvůli nedostatku zásob souvisejícímu s válkou v Íránu; analytici odhadují, že USA a jejich spojenci z oblasti Perského zálivu tam vypotřebovali tisíce těchto systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina zoufale potřebuje.
Evropské země vyčlenily mezi lednem a dubnem 2 miliardy eur měsíčně na vojenskou pomoc Kyjevu, uvádí se ve čtvrtek zpráva zveřejněná think tankem Kiel Institute. Jedná se o mírný pokles oproti 2,4 miliardám eur měsíčně, které darovaly ve stejném období roku 2025. Zpráva nezaznamenala v tomto období žádnou vojenskou pomoc ze strany USA.
Podpora Ukrajiny má být jedním z klíčových témat projednávaných na summitu lídrů NATO 7. a 8. července.
Představitel NATO, který hovořil jménem organizace, serveru POLITICO řekl: „Probíhají diskuse o tom, jak budeme pokračovat v silné podpoře Ukrajiny ze strany NATO a jak zajistíme spravedlivější rozdělení zátěže.“
Aljana Getmančuková, ukrajinská velvyslankyně při NATO, serveru POLITICO uvedla, že jakýkoli nový závazek by se měl zaměřit na priority Kyjeva, jako je protivzdušná obrana, investice do výroby dronů a raket a munice s dlouhým doletem.
„Dokud nebudou pro Ukrajinu k dispozici účinné bezpečnostní záruky, můžeme se spoléhat pouze na finanční záruky poskytované našimi partnery,“ uvedla.
Poté, co minulý měsíc odmítli Rutteho návrh věnovat Ukrajině 0,25 procenta HDP, nyní spojenci zvažují německou iniciativu. Jednání však zůstávají v rané fázi, uvedli tři z diplomatů. Setkání ministrů obrany NATO koncem tohoto měsíce vytváří příležitost k dosažení dohody.
Nový cíl financování by se neskládal výhradně z čerstvých finančních prostředků. Podle návrhu by 30 miliard eur pocházelo z již dohodnuté dvouleté půjčky EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur, uvedli dva z diplomatů, zatímco dalších 40 miliard eur by bylo přiděleno z bilaterálních závazků.
„Je to přirozené, vzhledem k tomu, že většina spojenců v NATO je zároveň členy EU,“ uvedl šestý vysoce postavený diplomat NATO. „Bylo by nespravedlivé, kdyby měli přispívat dvakrát.“
Panují však obavy, že země mohou mít pocit, že není tak nutné poskytovat vlastní příspěvky, pokud mohou počítat s finančními prostředky z EU.
„Nyní je důležité, aby zejména evropské země nevnímaly tuto půjčku ve výši 90 miliard eur jako náhradu za bilaterální podporu,“ řekla koncem minulého měsíce serveru POLITICO švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová. „Poskytování bilaterální podpory nad rámec této půjčky je naprosto klíčové.“
Koniec citácie z článku.
Tu sú základné informácie o POLITICO z wikipedie:
Politico Európa (štylizované ako POLITIKO Európa) je európske vydanie americkej spravodajskej organizácie Politiko podávanie správ o politických záležitostiach Európska únia, Jeho ústredie sa nachádza v Brusel s ďalšími kanceláriami v Londýne, Berlíne, Varšave, Paríži a Frankfurte.[3]
V septembri 2014, Politiko vytvoril spoločný podnik s nemeckým vydavateľom Axel Springer SE SE spustiť svoje európske vydanie.[4][5] V decembri 2014 spoločný podnik oznámil akvizíciu Rozvojový inštitút International, popredné francúzske konferenčné podnikanie a Európsky hlas, európske politické noviny predtým súčasťou Ekonómska skupina, aby sa znovu spustili pod Politiko značka.[6][7] Medzi účastníkmi štartovacej udalosti 21. apríla 2015 bol 21. apríla 2015 Predseda Európskej rady Donald Tusk a Predseda Európskeho parlamentu Martin Schulz,[8]
A pre zaujímavosť ešte doplním vyjadrenie českého právnika k stanovisku Ústavního soudu ČR:
Ondřej Dostál – zdraví, právo, spravedlnost
Rozhodnutí Ústavního soudu o účasti Pavla na NATO je argumentačně extrémně slabé a rozporné (všimněte si, jak se v případě ctěného ÚS vyhýbám výrazu „pitomé“). Posuďte sami.
Dle ÚS:
👉Rozhodnout o kompetencích vláda/prezident je „složité“ a činit tak narychlo je „nezodpovědné“
👉..ale přesto nařizujeme, že prezident na summit NATO navzdory vládě prostě pojede
👉..protože…ééé…kurňajaktoodůvodnit…tam prezidenti v minulosti jezdili taky🤡
Co je tohle za argument, ústavní soudci??
❌Právní váhu nemá žádnou – ústavní kompetence nelze vymezovat zvykovou praxí.
❌Skutkově je úplně mimo – v minulosti neexistoval závažnější rozpor mezi pozicemi vlády a prezidenta ve věci NATO, nebyl důvod ho tam nebrat; nyní existuje a proto poprvé vznikla otázka, zda si může prezident účast na summitu vynutit NAVZDORY své rozdílné pozici vůči vládě.
❌Tímto „předběžným“ rozhodnutím ÚS jednoznačně předjímá, lze říci nahrazuje, rozhodnutí ve věci samé (na níž si dle vlastních slov pro „složitost“ v krátké lhůtě netroufá) – neboť kdyby později rozhodl o kompetencích odlišně než v tomto klíčovém „předběžku“, veřejně by se naprosto znemožnil; toto ve skutečnosti JE rozhodnutí v kompetenční věci samé – akorát bez odůvodnění a jakékoli ústavněprávní argumentace.
Pokud bude ÚS v zásadních věcech vydávat odůvodnění takto slabá (znovu, vyhýbám se slovu „pitomá“), nevyhne se obviněním, že rozhoduje politicky, bez ohledu na Ústavu. Že jde prostě Pavlovi na ruku. A tato obvinění jistě přijdou…
Další vyjádření od poslankyně, ministra zahraničí, spolutvůrce české Ústavy Cyrila Svobodu, a bývalého prezidenta Zemana:
https://www.facebook.com/reel/1827561241541232
Berenika Peštová-poslankyně
🇨🇿📜 S názorem Cyrila Svobody souhlasím. Ústava není nástrojem pro vedení politických sporů před soudy, ale základem fungování demokratického státu. Pokud se politické konflikty začnou řešit žalobami místo dialogu a politické odpovědnosti, dostáváme se na velmi tenký led. 🤔⚖️
Cyril Svoboda správně upozorňuje, že některé spory mají být řešeny především v politické rovině. Občané od politiků očekávají schopnost hledat dohody a nést odpovědnost za svá rozhodnutí, nikoliv přenášet každý konflikt k soudům. 🇨🇿
Je dobře, že se do veřejné debaty zapojují lidé, kteří stáli u vzniku české Ústavy a znají její smysl i původní záměr. Jejich zkušenosti by měly být slyšet
https://www.facebook.com/reel/1496060258732565
Vyjádření ministra Marcinky. Má pravdu o tom, jak prezident ČR nerespektuje Ústavu, jak Ústavní soud si vykládá Ústavu značne kreatívně a odkládá případy obyčejných lidí, aby mohl být vyřešený případ pána prezidenta. Protože veřejnost a lidé čekají na rozhodnutí US soudu roky a prezidentovi vydají rozhodnutí během hodin.
Další vyjádření:
,,Rozhodnutí Ústavního soudu předběžným opatřením nařídit vládě zajištění účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře vyvolalo vášnivou diskuse nejen na politické scéně, ale také mezi experty na ústavní právo. Děkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně Martin Škop například pro Echo24 řekl, že souhlasím s tím, že Ústavní soud pravomoc vydat předběžné opatření má, avšak domnívá se, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Dodal, že navrhovateli, prezidentu republiky, nehrozila žádná bezprostřední závažná újma ani nebyl vážně ohrožen žádný chráněný zájem, což by měly být relevantní podmínky. Podobně jako třeba ústavní právník Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, se Škop staví na stranu disentujících soudců Dity Řepkové a Jana Wintra. Jiní experti rozhodnutí ÚS oceňují.”
Miloš Zeman – prezident České republiky
·
Ústavní soud je podjatý. Prezident Pavel jmenoval většinu jeho členů a rychlost bezprecedentního rozhodnutí o složení delegace na summit NATO je dalším důkazem této podjatosti. Úkolem Ústavního soudu rozhodně není určovat složení vládních delegací. Obávám se o charakter naší země i o rovnováhu mezi nejvyššími ústavními institucemi.
·
,,Rozhodnutí Ústavního soudu předběžným opatřením nařídit vládě zajištění účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře vyvolalo vášnivou diskuse nejen na politické scéně, ale také mezi experty na ústavní právo. Děkan Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně Martin Škop například pro Echo24 řekl, že souhlasím s tím, že Ústavní soud pravomoc vydat předběžné opatření má, avšak domnívá se, že nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. Dodal, že navrhovateli, prezidentu republiky, nehrozila žádná bezprostřední závažná újma ani nebyl vážně ohrožen žádný chráněný zájem, což by měly být relevantní podmínky. Podobně jako třeba ústavní právník Aleš Gerloch z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, se Škop staví na stranu disentujících soudců Dity Řepkové a Jana Wintra. Jiní experti rozhodnutí ÚS oceňují.”
Berenika Peštová-poslankyně
Ústavní soud ČR (ÚS) vydává předběžná opatření poměrně zřídka, a to v řádu desítek případů za celou dobu své existence. Přesný celkový počet není v oficiálních statistikách vyčíslen jednou sumou, protože drtivá většina takových návrhů (99 %) je Ústavním soudem odmítána jako neopodstatněná. Ústavní soud totiž zasahuje pouze tehdy, hrozí-li navrhovateli vážná, neodvratná újma, nebo pokud je to ve vážném veřejném zájmu.
☝️ Celkem se v Ankaře sejde 32 členských zemí Aliance.
☝️Každý stát má jeden hlas, což znamená, že u stolu sedí vždy jeden zástupce za každý stát.
A otázka zní? Kdo bude sedět u stolu?
To nějak ÚS předběžným opatřením nesdělil. 🤷♀️
Jiří Strýček
Tak se nám tady prostřednictvím ÚS
začíná budovat prezidentský systém.🤔
Velkým malérem je skutečnost, že na nejvyšší ústavní post se dostal člověk nepolíbený politikou. Je stále duší vojákem, který rozkazy dostává a rozdává a o kterých se nepolemizuje. Nedokáže tak pochopit širokou problematiku velkých vnějších i vnitřních bojů v ní… A nedokáže vnímat přesně stanovenou ústavnost své funkce… Je pouze ve vleku svých „nadřízených“… Smutné. 🙄
Takže NATO, Ukrajina a zbrojenie prezidenta zaujímajú, ale ako funguje česká polícia a súdy, to ignoruje…
https://popelka.blog.pravda.sk/2026/02/17/uprimna-odpoved-petra-pavla-o-ukrajine-beseda-v-roku-2019/
Doplnenie:
Vláda a prezident Petr Pavel se přou o to, kdo bude v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře, přičemž Pavel tvrdí, že prezident je automaticky vedoucím delegace, pokud v ní je. Ústavní soud ve středu rozhodl, že prezident má být do delegace zařazen, ale podle ministra zahraničí Petra Macinky to neznamená, že bude jejím vedoucím. –
Pavel: Macinka znovu nepochopil dělbu rolí. Prezident je automaticky šéfem delegace na summitu NATO
Prezident je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) a o tom, jestli se zúčastní jakékoliv jeho části, si rozhodne sám. České televizi a Českému rozhlasu to ve čtvrtek řekl prezident Petr Pavel. Vláda v pondělí Pavla do delegace nezařadila. Prezident podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, který ve středu předběžným opatřením kabinetu uložil, aby prezidentovu účast na jednání aliance zajistil.
No ešte to bude zaujímavé. Macinka a prezident sa len tak ľahko nedohodnú…
